DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Sraz č. 8 - Třeboň

CO NAPSAT? Ani nevím, tolik zážitků - ono vše začalo už někdy 4. srpna. To jsem se rozhodla jet k Martině Barešové a spolu jsme zařídily a doladily 8. sraz Kamenných Koček z FB. Vytvořila se událost a vše se mohlo rozjet. Miroslava Švábová začala vybírat a pečlivě zapisovat veškeré příchozí platby dárců i ubytovaných, Martina Barešová běhala na poštu vždy když jí přišel balík s věcma do burzy a já seděla doma a sem tam zapsala aktualizace a vymejšlela, co by se mohlo či nemohlo vymyslet za losování, co se nakoupí k jídlu, kde sehnat bečku, obvolat ubytování a restauraci na sobotní oběd, aby bylo vše OK!

Při jedné z návštěv Švábíků u mne doma jsem je poprosila o logo na sraz a zařídila jsem úžasné připínací odznaky, za které sklidil pochvalu Petr Šváb, že jsou tedy opravdu úžasné :-D Vyzvedla jsem je a odeslala Martině Barečové i se svou částí příspěvků do burzy.

Koupila jsem lístky na vlak v dostatečném předstihu. Syn Jakub udělal scénu, že nikam nechce. Tak tedy prachy za lístek oželím a rozčilovat se nebudu. Nechceš, nejezdi!!!! Vyrazila jsem tedy 2 dny před srazem bez něj rodinkou - Aša, Peťula, babi, Sandy no a + moje maličkost. Traťové výluky mezi Jihlavou a Budějovicema - paráda - Aša blije v buse a my jeli cca 3 hod. v kuse :-( taky mi nebylo 2x do smíchu.

Do Třeboně jsme dorazili v poledne, hned jsme se jeli ubytovat, domluvili jsme se se správcem, že vše doladíme ve čtvrtek až budeme trochu aklimatizovaní a vyrazili jsme na obhlídku okolí. Zámek - náměstí - hráz - rybník, park a zpět. V 16 hod. dorazila Martina Barešová se skoro celou burzou! Přivítání, vyskládání, vynesení nahoru do společenské místnosti. tam jsem to pak večer celé vybalila. Rozloučili jsme se a Marťa jela domů a že zajedem ve čtvrtek večer nakoupit, zase kolem té 16 h!

 

Večer jsme šli s Babi a dětma ještě vyvenčit Sandy a vykoupat ji ve světě :-D Naše Sandy byla ve SVĚTĚ :-D Večer jsem si sedla na nádvoří (jediný kvalitní zdroj WIFI), pozjišťovala co a jak, pár SZ s některými účastníky a jinými přáteli. V kuchyňce pak vyrobila něco málo ke srazu a tradá do hajan.

Ráno jsem zašla s Ašou pro pečivo a něco k snídani. Petr zjistil, že je zde funkční TV tak jsem o něm od středy večera už neslyšela! Po snídani jsme s babi, Ašou a Sandy vyrazili k Schwarzemberské hrobce (kde se Aša seznámila s motorkáři) a pak vyrazily na CESTU KOLEM SVĚTA! No lištila bych si hned po tom co jsme vyrazily. To byl ale blbej nápad!!!! Bez vody a na sluníčku šmatlat nějakejch 14 km! Vyrazily jsme v 10 hodin a na hostel opět dorazily něco kolem třetí odpoledne. Aša se se Sandy cestou 2x vykoupala ve SVĚTĚ, u pěšinky jsme našli pár hříbků a dorazili na hostel. Zašli si na oběd a už mně naháněla Martina Barešová, kde že jako jsem, že mne nemůže najít. Ty brďo, už bylo půl páté a my měli jít ve čtyři nakupovat.

Tak tradá za ní (ona zatím zajela na poštu pro zbytek balíků z burzy). Já osel zapomněla peněženku na hostelu - tak tradááááá zpět! Babi se Sandy a dětmi šly na prochajdu! Popadla jsem celá běsná prašule a vyrazila na smluvené místo. Uff- není tady :-) Za chvíli už přibrzdila a jeli jsme do místního Penáče. Ale joo, ještě jim tam něco po našem nájezdu zůstalo :-D ale byl toho plnej vozejk. Sehnaly jsme 95% věcí ze seznamu :-D zbytek že doseženu v centru na náměstí. I pečivo že jako koupím až ráno. Přivezly jsme vše na zámek, vyložily a Marťa opět prchala domů a že se zastaví na chvíli v pátek, až tady všichni budou.

Večer jsem po večeři opět udělala ještě pár drobností na srazík, vyskládala zbytek věcí, co jsem měla do burzy, na chvíli na net na nádvoří a opět kolem půlnoci chrnět :-D

Ráno honem pro pečivo - ale problém, to co bylo v regále pekl snad ještě pekař z CÍSAŘOVY POCHOUTKY DO FILMU PEKAŘŮV CÍSAŘ! :'( Takže - telefonát ŠVÁBÍKŮM, aby koupili honem cestou pečivo, že to místní je historické a pustila jsem se do vaření oběda a večeře. Trochu polévky z párků, co zbylo z našich snídaní (co už s nimi) a ještě maso a rýže že stačí později :-P

Když přišla paní na úklid, tak jsme se domluvily, že je zbytečné, aby tam v sobotu chodila a pletla se nám tam, že tedy nemusí a přijde si vše uklidit až když odjedeme - to je v neděli po 10 h!

Najednou bylo kolem 12 h a já letím přes nádvoří (byla jsem pro poslední drobnosti na sraz a pivní kelímky!) no najednou telefon, že už tady jsou Jirkováci a mostecké holky, tak nikam. Zpět k bráně kde čekali a navézt je na cestu kudy tudy je ta správná!!! Petr Klaus to objel a holky že už jako dojdou ten kousek se mnou pěšky. Tak jo. Šly jsme se ubytovat.

Vybalily a už tady zase byli ŠVÁBÍCI s Martinou Pokornou, Tašou a samozřejmě s Corrny :-) Přivítání, vybalení, nanošení všeho do baráku a už pomalu probíhal družný hovor :-D Milana Procházková dorazila ve chvíli, kdy jsme se chystali na náměstí na prochajdu. Tak jsme se s ní také přivítali a vyrazili za deštivého počasí okouknout náměstí a okolí.

  

 

 

V Třeboni bylo živo! Zrovinka začínaly nějaké akce, tak jsme tam chvíli stáli a pak už jsem já vzala psy a šla pryč - vadil nám ten hluk. Když jsem se po nějaké době opět připojila ke skupince, viděla jsem, jak se babi natřepává a s ostatními to také pohupuje a tancují v rytmu hudby. Opět když jsem viděla, že se nemají k odchodu jsem se se psy odpojila a šla náměstí obejít zase jinou cestou!

Potkali jsme se ve chvíli, kdy dorazila do Třeboně i Lída Hrnčířová a Ludmila Hrnčířová (babi začalo být zle!) Ukázala jsem jim. kudy k hostelu a šla jsem napřed. Aša už mi letí naproti, že je s babi zle a že máme volat doktora. Tak jsem se zaletěla kouknout, co se to děje. Babi seděla zhroucená na židli, že ji prý bolí na prsou a střílí to do ramene (což jsem nebrala až tak doslovně, páč to bylo to rameno, co ji bolí i jindy, jak ji ho Sandy před dvěma lety zlomila!). No nic, po pár dohadech mezi Miruš a Petrem K., jestli to je či není infarkt, jsem volala RZP. Přijeli do 10ti minut, chvíli něco na babi měřili, opíchali ji, dali kapačku a po nějakém telefonátu ji odvezli do Jindřichova Hradce do nemocnice a já že si mám později zavolat co a jak!

"ŽE TY SES BABI ZBAVILA SCHVÁLNĚ!" prohlásil někdo ze zúčastněných, jelikož jsem jim popsala, jak babi prohlásila, že jede jak Švejk, a prej že NA BĚLEHRÁÁÁÁD! NO JASNĚ!!!

 

 

Pak se začalo opět veselit a nálada se trochu odloudila a obveselila. Někteří měli hlad, tak se začala ohřívat večeře! Martinka s Milanou a Tašou... (asi tedy ony) šli naproti k busu Hance Nimeřické. A později večer za velmi dramatických navigací dorazili i Ilona Daněčková s manželem Jaromírem a Markétkou Neckařovou-Daněčkovou :-D A byly jsme všichni - až tedy na návštěvy. Ty měli dorazit až v sobotu dopoledne. Bavili jsme se, smáli se a pak se začali trousit postupně do postelí :-D

Ráno jsem vyvenčila Sandy a už jsem potkala Miluš Zelenkovou v kuchyni, jak si vaří svůj ranní šálek kávy. Vyloupla se už i Hana Mňauk Stejskalová a Milana, tak jsem se pustila do přípravy snídaně, se kterou mi pomohla i Milanka :-D ♥ a když se začali trousit i ostatní, tak se v kuchyni motaly, jen aby si uvařili čaj či kafe a jinak šly ke stolu a bylo to fajn. :-D Po snídani (nebo během ní) dorazili Dana Gürtlerová se synem a Helena Procházková. To bylo radosti a přivítání. Tak se domluvilo, co bude a jak bude.

Byla domluvena prohlídka zámku - no mně to moc nebere, tak jsem se rozhodla vzít všechny tři chlupatce a že jdem na prochajdu. Šly jsme k hrázi, do parku, na náměstí. No obešly jsme toho spoustu. Těsně před koncem prohlídky nám bylo sděleno, že špatně parkujeme, tak jsem čekala na řidiče a ať přeparkují ta svá přibližovadla, aby jsme se nedostali do trablů. Za hostelem bylo parkoviště, tak to nebylo až tak daleko! Já jsem odevzdala Žoldíka paničce a s Corrny a Sandy jsme se ještě procházely a čekaly na Martinu Barešovou, až dorazí (a že nese něco na odpoledne).

 

  

 

Spolu jsme se přesunuli k restauraci na oběd. Michal mezitím poslal asi 5 SMS, že se zdrží a že nechce přijít o oběd! V restauraci bylo vše nachystáno pro kočkomily :-D i s kočičími ubrousky! Tak honem, než jsme se usadili si všichni kdo mohli pořídili to originální foto :-D a už tady byly servírky, domlouvaly pití a pomalu nosili polévku na stůl. Já informovala pana šéfkuchaře o tom, že dva lidičci nepřijdou a jeden se opozdí, tak aby nevydal vše najednou - prý žádný problém. Polévka s nudlemi byla nakonec polévka s knedlíčky, ale nám to nevadilo (slanější, ale dobrá) a kuřecí řízek s bramborem byl také moc dobrý. Někteří chtěli ještě navíc tatarku. Po obědě se tak nějak každý někam odtrousil, no já čekala jěště na toho posledníčka - Michal Surmař DORAZIL :-D
Dostal také najíst a po zaplacení jsme se vydali na nějaké parkoviště a na hostel, kde už bylo vše připraveno na burzu.

 

 

Každý se byl ještě někde podívat. Někdo ve městě, někdo na hrázi, někdo prostě jen tak někde na špacíru. Na hostelu jsme se opět sešli, pár slov úvodem a zahájili jsme burzu. Na ní se holky popraly o nejlepší vyhlédnuté kousky a bylo to. Vybralo a nakoupilo se dohromady za 16.200 Kč, což znamená, že můžeme podělit až 3 útulky po 5400,- Kč!!! Věci z burzy se rozdělily na dvě hromádky a vylosovány byly dva útulky, aby si je mohly zařadit do své burzy.

  

  

  

  

  

Penízky se rozdělily mezi SPOLEK JASMÍNA, SVĚTLUŠKA SVITAVY a KOČIČÍ OÁZA HOLUBICE. Věci do burzy se rozdělily mezi KOČIČÍ POHLAZENÍ PRAHA a FELCA LOUNY.

Po losování jsme se přesunuli ven před hostel, kde jsme nachystali gril, přenesli jídlo, které se sotva vešlo na stůl a začali se bavit, grilovat, veselit se atd... Bylo moc hezky. Jen pár mráčků běhalo po obloze a po pátečním dešti nikde ani památky. K večeru se musela Danuška se synem a Helenkou rozloučit, aby dojeli domů rozumně, tak to bylo takové smutné - člověk si uvědomí, že za chvíli bude zase konec a uvidíme se AŽ za půl roku! NE - "UŽ" za půl roku :-D Děvčata odnesly ještě i pohledy do schránky, cestou na vyhlídku ve věži.

  

  

A pak už se zase jedlo, pilo, fotilo, ochutnávalo, fotilo... Když začalo být šero, tak jako že se asi přesuneme dovnitř. "NIC!", rozsvítila jsem venkovní světlo a sedělo se ještě o chvíli déle, než nás zahnal podzimní chladný večer do domu. Tam bylo opět veselo až milo. Zase se smálo, jedlo, pilo - já zjišťovala co a jak s babi (tu si prý máme vyzvednout ráno v Budějovicích). No co už! Najednou se někteří začínají sbírat a že jdou na světýlka. No kam šli jsem nepátrala.

  

  

Hledala jsem Lídu a Lídu - nikde po nich ani památky! Tak kam se poděly? Až po nějakém čase se objevily na chodbě, obě s pomačkanou tváří - USNULY! Neztratily se nám :-D A zase se sedělo, smálo a hovořilo - i ftípky zazněly!!! Pak se to začalo trousit do postelí. Tak jsme to tam trošku pofackovali (uklidili) a šli do postele.

  

Ráno opět snídaně, ale tentokráte jsme nechali, ať si každý dá co chce a nekrájelo se, aby se to popřípadě dalo odvézt. Po snídani opět telefon do nemocnice, pak poprosit někoho, jestli by mne nehodil za babi - či pro babi. Už jsem byla rozhodnuta, že tam hold asi dojedeme vlakem, ať nikomu nekomplikuji cestu domů či za dalšími výlety - ale nakonec to dopadlo tak, že Ilonka s Járou a Mirka s Petrem se rozhodli nás všechny naložit do svých aut, vyzvednout s námi babi a vysadit na nádraží v Budějovicích. Tak jsem tedy v klidu pobalila věci, pouklízeli jsme po sobě hostel, pomalu se loučili (já s Petrem K. ještě odnesla bečku s pípou (tedy spíše on odnesl) a už tady byl konec a loučení se všemi.

Bylo to krátké, ale KRÁSNÉ setkání a já se nemůžu dočkat, až zase bude další a uvidím se s vámi se všemi. A MOŽNÁ zase i s NOVÝMI přáteli!

Hana Křivohlávková Gernerová, foto Petr Šváb